Urbanistická struktura Brna není v žádném případě pouhým výsledkem živelného růstu města na křižovatce cest, jak se mnozí architekti a historici mylně domnívají. Kompoziční analýzou vztahů, mezi jeho hlavními dominantami, je možno odhalit mimořádně zajímavé a velkorysé koncepce harmonického uspořádání města. Jsou analogií a mají své starodávné kořeny v uspořádání původního, již dávno zaniklého, tajuplného, Brněnského hradu.
Civitas Dei – boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení „neznámého“ sídla z knihy „neznámého“ původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazení v panenském městě bez aury. Chrám sv. Petra, sv. Jakuba a ústřední chrám svěcení Panny Marie a sv. Jana Křtitele, tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované na brněnských mincích trojvěžím, jsou analogií k trojúhelníku čtyř svatých, jsou Svatou rodinou brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do jeho urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství harmonie zasvěcení. K odhalení „Velké“ minulosti Moravy je tak po publikaci objevu původního Brněnského hradu, Civitas Dei, učiněn druhý krok.
Časopis ATLANTIDA 2/2008 a jeho elektronická verze ATLANTIDA.NAME předkládá zájemcům druhou část původní práce Ladislava Mohelníka s názvem Svatá rodina brněnského kostela, v rozsahu 22 stran.